Dušičkový čas

24 Říj


1

Nevlídné a uplakané počasí, padající listy ze stromů, hřbitovy jako místa plná světel… Počasí posouvá naše myšlení tímto směrem. Slavnost Všech svatých a následná památka zemřelých nás přivádí spíše do plnosti světla, toho nehasnoucího. Plnost světla není způsobena jen setkáním s Pánem, ale také s dobrými skutky, které v tyto dny zvláště konáme. Adresáti těchto skutků jsou duše v očistci. V tyto dny jsme pozváni, abychom více prožívali společenství církve putující, trpící i vítězné. Jsme pozváni, abychom maximálně žili přikázání lásky, které je náplní našeho života. Jednou z forem velké lásky projevované těm, kteří odešli z tohoto světa a ještě nedošli do plnosti světla, je prosba o Boží milost. Ta se projevuje modlitbou a skutkem. Této formě říkáme plnomocné odpustky. Tedy i ty můžeš svým jednáním a modlitbou, každý den způsobit, že někdo z očistce bude uveden do plnosti světla. Vzhledem k virové situaci ve světě papež dává pokyn k rozšíření času pro získání těchto odpustků – milostí. Není to jen od 1. do 8. 11., ale od 25. 10. do 30. 11.       

Podmínkou je návštěva kostela nebo kapličky a modlitby Otčenáš a Věřím v Boha a dalších obvyklých podmínek (sv. zpověď, sv. přijímání, modlitba na úmysl Svatého otce a vyloučení veškeré náklonnosti k jakémukoliv hříchu, a to i všednímu). Kromě toho senioři, nemocní a všichni, kteří z vážných důvodů nemohou opustit své bydliště kvůli omezením spojenými s pandemií, mohou získat odpustky na dálku. Stačí, pokud se v modlitbě spojí se společenstvím církve, zřeknou se jakéhokoliv hříchu a s úmyslem splnit, jakmile to bude možné, i další podmínky (sv. zpověď, sv. přijímání, modlitba na úmysl Svatého otce) a před obrazem Pána Ježíše nebo Panny Marie se pomodlí za zesnulé. 

2

Nedávno zasedl řidič za volant auta, které delší dobu stálo. Auto nepoužíval, protože již měl jiné. Chvíli trvalo, než nastartoval. Hnout se z místa také nebylo snadné, protože brzdový systém dlouhým stáním utrpěl na kvalitě. Nakonec byl úspěšný. Před časem jsme se vydali na životní cestu, která je zakončena u Pána. Také duše v očistci se na tuto cestu vydaly, ale do cíle ještě nedorazily. Jejich život je nějakým způsobem zabrzděný, proto pokračovat nelze. Velkou brzdou na cestě k Bohu je hřích. Hřích je nedostatek lásky, ke které měl člověk za svého pozemského života dorůst. Učení církve nám říká, že my máme možnost je odbrzdit a popostrčit do cíle. Odbrzďujeme je zpravidla tím, že konáme, co zde lidé na pozemské cestě zanedbávali a konáme to s velkou láskou. 

Můžeme si to představit ještě jinak: Možná máme zkušenost, že jsme si doma zabouchli klíče a stáli jsme před zamčenými dveřmi. Někdy na tuto možnost myslíme, proto máme někde venku schovaný náhradní klíč, nebo přijde někdo, komu jsme klíč svěřili, dveře otevře a my můžeme pokračovat domů. Myslím, že duše v očistci stojí před dveřmi, které jsou jejich nepozorností zabouchnuté. Věřící křesťané jsou lidé, kteří mají klíč od těchto zabouchnutých dveří, přispěchají na pomoc, aby mohly duše pokračovat do nebeského domova. Je jen na nás, zda přispěcháme.   

Pobožnosti za zemřelé jsou podle vládních ustanovení individuální, nelze se shromažďovat. Chcete-li si zachovat tradici se světlem, které nosíte z kostela na hřbitov, v neděli bude v kostele hořet velikonoční svíce, od 17:15 do 18:00 hodin