Slovo na cestu 2020

Stejná míra

„A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme svým viníkům!“ Při této prosbě bychom se měli zastavit a přemýšlet, jestli jsme odpustili a zda jsme ochotní odpustit každému, neboť zde prosíme, aby Bůh použil na nás stejnou míru, jako používáme vůči druhým. Pokud zjistíme, že se tuto prosbu nemohu s čistým svědomím modlit, měl bych skončit a jít se nejprve smířit se svým protivníkem. Když vím, že jsem někomu ublížil, mám napravit, co jsem udělal špatně.

Pouze chceš-li

„Chceš-li, můžeš plnit přikázání, je v tvé moci zůstat věrným. Bůh před tebe položil oheň i vodu, vztáhni ruku, po čem chceš. Před každým je život a smrt, každému dá Bůh to, co kdo bude chtít. Převelká je moudrost Páně, je všemohoucí a všechno vidí. Jeho oči hledí na ty, kdo se ho bojí, on zná každý lidský skutek. Nikomu neporučil, aby byl bezbožný, nikomu nedal dovolení, aby hřešil.“ Pane, chci plnit tvá přikázání, protože ty vidíš dále, než já. Tvá přikázání jsou cestou, kterou jsi vytvořil do plnosti života. Co vidím více: přikázání jako možné nepříjemnosti a nároky nebo jako projev velké lásky?

Konzervativní

Slovo „konzervativní“ probouzí dojem něčeho starého, zatuchlého, nemoderního, něco, co je „sto let za opicemi“, co dusí moderní pojetí života, brání volnosti. Novináři před časem označili papeže Jana Pavla II. za konzervativního – tedy někoho, kdo se s těmi názory a postoji nehodí do současného světa. Jan Pavel II. odpověděl: slovo konzervativní je spojeno se slovem konzervovat, tedy uchovávat a chránit před zkažením. Posláním papeže a všech křesťanů je chránit pravdy evangelia. To je význam slova: „vy jste sůl země, vy jste světlo světa“. Myslíme si to také?     

Svítit

Svíce, kterou jsme na začátku dnešní bohoslužby drželi v ruce, rozžatá svíce na oltáři, paškál u křtitelnice je vždycky znamením živého Krista. Plamen svíce přináší světlo tam, kde je temnota. Plamen je živen voskem svíce. Hořící svíce v našich rukou připomíná, čím se máme stát také my. Nejen světlem, ale také těmi, kdo jsou schopni dát svůj život pro druhé.

Ježíš jde přímo ke mně

Na druhý den Jan viděl Ježíše, jak jde k němu, a řekl: „Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa!“ Důvěryhodné a správné svědectví o Ježíši může vydat jen ten, kdo Ježíše poznal. Neméně důležité je vidět to, co vidí Jan. Totiž, že Ježíš jde přímo k němu. Není nad hluboký prožitek, že Ježíš jde přímo ke mně…    

Na tvé slovo spustím sítě

Po neúspěšném celonočním lovu, se začne tesař z Nazareta plést Petrovi a ostatním do jejich profese. Pro mnohé to bylo nelogické. Petr nejdříve Ježíšovi připomene pravidla rybolovu – celou noc – ale přesto prohlásí… na tvé slovo spustím sítě. Ježíšovo slovo se stává důvodem jeho jednání. Mohl by sice podlehnout únavě, nedůvěře a pomyslet si, že je to zbytečné, že je lépe se sebrat a jít domů. On odvážně vychází ze sebe a rozhoduje se Ježíši důvěřovat. PŘEJI V ROCE BIBLE RADOSTNOU DŮVĚRU V BOŽÍ SLOVO.

Světlo

Vezměme za své světlo, které se rozžalo před dvěma tisíci lety a doposud nezhaslo, ač proti němu bojovali tak mnozí. Jenže ani Herodes, ani Pilát, ani židovští starší, ale ani Marx, Stalin, Mao a jak se všichni jmenovali, nedokázali zhasnout světlo jménem Ježíš. On je právě tím světlem, které osvědčilo svou stálost, životaschopnost a sílu v protivenstvích, likvidačních kampaních, pomluvách a nepřátelství. Jaké jiné světlo bychom si měli oblíbit? Jakému jinému světlu důvěřovat? V jakém jiném světle se snažit chodit? /zdroj: WWW.vira.cz/