Farnost Měřín se nachází v kraji Vysočina, při dálnici D1, 10 kilometrů od Velkého Meziříčí a 20 kilometrů od Jihlavy. Městys Měřín má necelých 2000 obyvatel.

Do farnosti Měřín patří obce:  Blízkov, Chlumek, Dědkov, Černá, Geršov, Jersín, Meziříčko, Milíkov, Měřín, Nová Zhoř, Pavlínov, Pustina.

Významnou památkou farnosti není jen kostel svatého Jana Křtitele, pocházející ze 13. století, ale také kaple Panny Marie Sněžné z 18. století, která se nachází nedaleko farního kostela.

Farní kostel sv. Jana Křtitele

Nejstarší budovou a velmi vzácnou stavitelskou památkou v Měříně je kostel sv. Jana Křtitele, který postavili mnichové třebíčského kláštera řádu sv. Benedikta  po roce 1298, kdy bylo v Měříně zřízeno probošství. Je téměř jisté, že již v tomto roce byl  Měřín  větší obcí a v jejím okolí poté  vzniklo dalších 19 vesnic.

Základní části kostela, tj. tři chrámové lodě, tři páry pilířů, příčná loď a románský portál, před nímž byla nízká předsíň, tzv. „ráj“, jsou jeho nejstaršími částmi. Nad křížením lodí a nad kůry se vznášela věž. Kostel byl kratší, na východě měl jen malou půlkruhovou apsidu a dal se i tam dobře obcházet, neboť kolem kostela byl hřbitov ohrazený pevnou zdí. Hřbitov zde býval do roku 1838, od té doby byl  za městečkem při silnici k Blízkovu a od roku 1978 je nový hřbitov u Třech křížů. Kůr s varhanami nebyl a nad nízkým „rájem“ bylo ve štítové zdi vysoké gotické okno směrem k bývalému Záhumenskému rybníku. Do kostela se vcházelo hlavním portálem a dvěma postranními vchody, ústícími do jednotlivých lodí a dvěma vchody od jihu, jimiž přicházeli mnichové, jedním do sakristie a druhým přímo do chrámu. Tento druhý vchod byl po zrušení hřbitova zazděn a později měřínským děkanem P. Františkem Čermákem znovu do půl zdí zvenčí kostela odkryt. Půlkruhová apsida byla později nahrazena gotickým presbytářem prodlouženým  až ke hřbitovní zdi. Ve stejné době, tj. ve 14. století, přistavěli mniši v gotickém slohu kapli P. Marie. Požáry v letech 1768 a 1810 utrpěl hlavně presbytář, jehož gotický strop se sesul. Část kamenného žebra bez konzolky, ponechaného v rohu u sakristie, svědčí o totožnosti klenby v presbytáři s klenbou v kapli P. Marie. Celková gotická úprava kaple P. Marie byla provedena v letech 1977-78, kdy byly odkryty gotické fresky a jedna renesanční s letopočtem 1575. Práci odborně a s citem provedl akademický malíř Hynek Klouda z Prahy. Gotickými památkami v presbytáři jsou okna bez kružeb, sanktuárium po levé straně oltáře a kamenný gotický vchod do sakristie. Hlavní chrámová loď je 10 metrů vysoká a 5,1 m široká. Z pilířů na vnitřní straně vystupují užší polopilíře a jsou ozdobeny barokními hlavicemi, nad nimiž je dvanáct reliéfů představujících apoštoly. Klenutí v lodi je křížové.

V kostele jsou čtyři oltáře. Hlavní oltář má obraz sv. Jana Křtitele a sochy sv. Petra a Pavla. Vlevo na stěně je obraz sv. Jana Nepomuckého a sv. Judy Tadeáše. Na pravé straně je obraz sv. Floriána. V pravé lodi je oltář s obrazem znázorňujícím sv. Cyrila, který se loučí před smrtí se sv. Metodějem. Vedle oltáře je pěkná reliéfy zdobená kazatelna. Druhý postranní oltář je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Čtvrtý oltář je v kapli sv. Marie. Je zde umístěna skleněná rakev s ostatky sv. Donáta, které v roce 1781 opatřil děkan Zálejský. Nad rakví je  dřevěná socha P. Marie s Ježíškem, která  dle pověsti byla za náboženského hnutí kolem roku 1620 vyhozena z chrámu ve Velkém Meziříčí a zbožnými katolíky přinesena do chrámu v Měříně. Vedle oltáře pod oknem je zazděn náhrobní kámen Jana Chroustenského z Malovar. Na dvou vypouklých sloupech jsou čtyři štítky se znaky, z nichž jeden náleží manželce Jana, která pocházela z rodu pánů z Tetova a z Malenovic. Před oltářem, vedle děkana Václava Noska, zakladatele a pisatele farní kroniky (+1764), odpočívá Karel Chroustenský, jehož náhrobní kámen je nečitelný. V kostele bývalo více pomníků, ale jsou poškozeny. V kostele byli pochováni probošti, mnichové, faráři a patronové kostela. Děkan P. František Čermák, později brněnský kanovník, objevil pamětní desku Karla Chroustenského z Malovar, pěkně zachovalou. Zazděná je v presbytáři vedle oltáře a nese nápis: „Léta 1587 w auteri po swat….. umrzel urozeny pan Karel Chroustenský z Malovar…… Pán Bůh racz dussy milostiv byti. Amen.“

Starobylý portál chrámu je vzácnou památkou. Býval dříve zazděn a objeven byl až po požárech roku 1768 a 1810. Následně byl opraven a určen za hlavní vchod. Tři hladké válcové sloupy, jež stojí na patkách s různě zdobenými hlavicemi, nesou půlkruhový oblouk, jehož členění odpovídá sloupkům. V oblouku je reliéf představující Madonu s Ježíškem a dvěma světci. Portál má značnou příbuznost s portálem třebíčské baziliky sv. Prokopa. Za okupace byl portál očištěn a opraven. Poslední restaurace byla provedena v roce 1972 památkovou péčí a byl jí pověřen akademický sochař Dušan Křička.

Věž nad přední částí kostela neměla pevné základy, neboť byla přistavěna na zdivo předních kůrů. Z tohoto důvodu na ni nebyly zavěšovány zvony. Pro ně byla postavena zvonice nad vchodem na hřbitov, blízko nynějších vrat u fary. Na této zvonici byly zvony až do roku 1719, kdy farář Jakub Felix Pacher dokončil stavbu nové věže nad bývalým rájem, který byl zřejmě úplně odstraněn, aby věž měla pevný základ. Přitom bylo zazděno okno ve štítu kostela. Potom byly zvony přeneseny na věž. Starobylý portál se dostal pod věž a tím je chráněn před povětrnostními vlivy. Původní věž nad přední částí kostela byla za faráře Václava Antonína Noska v roce 1738 snesena, neboť zde hrozilo nebezpečí jejího zřícení.

Historii zvonů ovlivňovaly požáry a válečná zbrojení. Požár v roce 1768 zničil pět zvonů. 30. ledna 1769 byly proto dovezeny čtyři nové zvony, ulité znojemským zvonařem Janem Jiřím Scheichlem. Tam, kde byla původní věž, byla postavena roku 1769 malá vížka tesařem Matějem Kabelkou z Rudolce a na ní byl zavěšen malý zvonek, ulitý od stejného zvonaře. Tyto zvony byly dne  22. června 1810 opět zničeny požárem. Tři nové zvony a jeden do malé vížky následně ulil, roku 1814, Klement Stecher v Brně. V 1. světové válce byly zvony zabrány k válečným účelům. V roce 1924 proto ulil tři nové zvony Richard Herold v Chomutově. Avšak i tyto zvony byly 23. března 1942  zabrány pro válečné účely. Následujících šestadvacet roků byla farnost beze zvonů. Teprve v roce 1968 byly ulity další nové zvony, tentokrát přímo v Měříně, ve stodole kostelníka Aloise Přibyla. Čtyři zvony byly určeny pro Měřín a pět menších pro přifařené obce. Zvony ulil tehdy sedmdesátiletý Gabriel Knos z Brna podle technických podkladů zvonaře Rudolfa Manouška mladšího. Vnější výzdobu zvonů provedla výtvarnice Bedřiška Znojemská – Krejčová z Prahy a na nejmenším sochař Drahotušský. Zvony jsou zařízeny na elektrické zvonění, jehož autorem je Bohuslav Dědič z Brna.

Ve druhé polovině sedmnáctého století byly pro kostel pořízeny varhany, pro něž byl postaven kůr, na který se tehdy vcházelo zevnitř kostela. Roku 1768 však byly varhany zničeny požárem. Nové byly postaveny za děkana V. A. Zálejského, ale  v roce 1810 byly opět zničeny požárem. Farář P. Leopold Taude dal proto postavit nové varhany Františkem Svítilem z Nového Města. V roce 1880 byly opraveny vlašským varhaníkem Ondřejem Cettim a konaly službu až do roku 1955, kdy se už nedaly opravit. Z darů farníků poté pořídil farář P. Josef Votava nové a po stránce technické i hudební velmi dobře seřízené varhany, které postavila Organa z Kutné Hory.

Opravy kostela byly časté, nejdůležitější po válce třicetileté, po požárech roku 1768, v letech 1862-65 a v roce 1927. V roce 1936 byl vykoupen dům č. 24, který byl zbořen a odklizen, byly položeny nové schody k hlavnímu vchodu, postavena zeď ke Klášterní uličce a u silnice podezdívka se zábradlím. Největší opravy kostela se však uskutečnily za současného faráře Monsignore Františka Hrůzy. V roce 1968 byla provedena úprava prostranství u kostela – vydláždění prostoru a založeny zelené záhony. V roce 1971 byla vyměněna v presbytáři čtyři okna za zdvojená dubová. V roce 1973 byl celý kostel i s věží nově omítnut a zvenčí bylo v lodi vyměněno deset oken. V roce 1974 bylo instalováno elektrické akumulační topení a byl proveden nátěr střechy a věže. V roce 1975 byl kostel uvnitř vymalován a bylo vyměněno elektrické vedení. V roce 1976-77 byly pořízeny nové lavice. Největší opravy se však udály v roce 1991. Byla stržena plechová střecha kostela a věže a tyto byly nově pokryty měděným plechem. Někde byla vyměněna shnilá vazba a byl proveden ochranný nátěr celé fasády kostela a věže.

(Text je přepisem rukopisu „Historie kostela sv.Jana Křtitele v Měříně“, který je vyvěšen u jeho vchodu)

Kostely a kaple:
Měřín: farní kostel sv. Jana Křtitele
kaple Panny Marie Sněžné Měřín

kaple sv. Anny – Jersín
kaple Panny Marie Bolestné – Dědkov
kaple sv. Václava – Blízkov
kaple sv. Jana Nepomuckého – Meziříčko
kaple sv. Antonína – Černá