Týden od 1. 11. do 8. 1. 2020
Neděle 1. 11. 2020 – Slavnost Všech svatých – 7:45 Za rodiče Šlechtickovy, 2 syny, živou a zemřelou rodinu Holubovu a duše v očistci 9:15 – Za farnost.
Pondělí – Vzpomínka na všechny věrné zemřelé – 7:00 za zemřelé 18:00 za zemřelé biskupy a kněze.
Úterý – sv. Martina de Porres – 7:00 Za rodiče Smejkalovy, Havlíčkovy, živé a zemřelé rodiny a duše v očistci.
Středa – sv. Karla Boromejského 14:00 Pohřeb pana Ladislava Kotrby z Meziříčka 18:00 – Za rodinu Pacalovu, Vlachovu a Lázničkovu
Čtvrtek – 7:00 Za živou a zemřelou rodinu 14:00 Pohřeb paní Heleny Sekelové z Jersína
Pátek – 14:00 Pohřeb paní Růženy Vaculové z Chlumku 18:00 Za Hedviku a Stanislava Plašilovy, živou a zemřelou rodinu
Sobota – 18:00 – Za Drahoslavu a Miloslava Kolouchovy a celou rodinu
Neděle 8. 11. 2020 – 7:45 za farnost 9:15 Za Ludmilu Zemanovu, rodiče, sourozence a celou rodinu Zemanovu
*****
Bohoslužby v čase vládních omezení jsou v obvyklý čas, bez účasti lidu. Zapsané úmysly, které připadají na určitý den, budou odslouženy, rovněž pamatuji na úmysl vložené do schránky pod sochou sv. Antonína.
Odkazy k nahlédnutí i povzbuzení
https://www.youtube.com/watch?v=CwdPSjCL4D4 /Dušičkové zamyšlení. /
https://www.biskupstvi.cz/storage/dokumenty/a202011.pdf /Slovo otce biskupa Vojtěcha. /
Milí farníci, přeji vám i sobě, aby čas, který prožíváme v určitém omezení, byl časem naplněným vírou, nadějí i láskou v Boha. Žijeme život, který smrtí nekončí. Smrtí, která je určitým způsobem neznámá a tajemná, se vchází do života. Když se loučíme se zemřelými v kostele, při mši svaté, proběhne nám hlavou mnoho myšlenek, slov, vět. Za nejdůležitější považuji slova Pána Ježíše, která vyslovil na kříži prakticky a pak znovu a znovu se opakují při mši svaté, totiž: Toto je moje tělo, které se za vás vydává. Vezměte a jezte… vezměte a pijte… Měli bychom věčnost, kdyby Bůh těchto několik slov vyjádřených i skutkem, neučinil? Domnívám se, že tento čin i slova, jsou největším vyznáním lásky. Prosme Pána o milost prožít tu chvíli při mši svaté, kdy toto vyznání zaznívá. ¨
Děkuji všem, kdo jste přišli do kostela k modlitbě nebo ke svátostem. V chrámě nacházíme pramen živé vody. /srv. Prorok Ezechiel/ Děkuji vám, že i doma dáváte Ježíši možnost naplnit jeho slova: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tak jsem já uprostřed nich.“ Děkuji vám i za finanční dary pro farnost.
Modleme se jako farní rodina i za sebe navzájem. Ať Bůh v nás dovrší dobré dílo, které v nás při křtu započal.
DUŠIČKOVÝ ČAS.
Nedávno zasedl řidič za volant auta, které delší dobu stálo. Auto nepoužíval, protože již měl jiné. Chvíli trvalo, než nastartoval. Hnout se z místa také nebylo snadné, protože brzdový systém dlouhým stáním utrpěl na kvalitě. Nakonec byl úspěšný. Před časem jsme se vydali na životní cestu, která je zakončena u Pána. Také duše v očistci se na tuto cestu vydaly, ale do cíle ještě nedorazily. Jejich život je nějakým způsobem zabrzděný, proto pokračovat nelze. Velkou brzdou na cestě k Bohu je hřích. Hřích je nedostatek lásky, ke které měl člověk za svého pozemského života dorůst. Učení církve nám říká, že my máme možnost je odbrzdit a popostrčit do cíle. Odbrzďujeme je zpravidla tím, že konáme, co zde lidé na pozemské cestě zanedbávali a konáme to s velkou láskou.
Můžeme si to představit ještě jinak: Možná máme zkušenost, že jsme si doma zabouchli klíče a stáli jsme před zamčenými dveřmi. Někdy na tuto možnost myslíme, proto máme někde venku schovaný náhradní klíč, nebo přijde někdo, komu jsme klíč svěřili, dveře otevře a my můžeme pokračovat domů. Myslím, že duše v očistci stojí před dveřmi, které jsou jejich nepozorností zabouchnuté. Věřící křesťané jsou lidé, kteří mají klíč od těchto zabouchnutých dveří, přispěchají na pomoc, aby mohly duše pokračovat do nebeského domova. Je jen na nás, zda přispěcháme.
Pobožnosti za zemřelé jsou podle vládních ustanovení individuální, nelze se shromažďovat. Chcete-li si zachovat tradici se světlem, které nosíte z kostela na hřbitov, v neděli bude v kostele hořet velikonoční svíce, od 17:15 do 18:00 hodin.