Vstupujeme do týdne modliteb za jednotu křesťanů. Naše místo je u Ježíše, který se za jednotu všech, kdo v něho uvěřili a kteří ho přijali, modlí. (Jan 17. kap) Modlitba ale není to jediné, co Ježíš pro jednotu dělá. On jednotu všech také vytváří, a to skrze eucharistii.
Eucharistii spojujeme s Ježíšovými slovy. „To čiňte na mou památku:“ Ježíš patrně nemá na mysli, abychom chodili denně nebo aspoň v neděli na mši svatou, ale máme dělat něco, co udělal on. Lámal chléb – sám sebe – pro nás. Lámejme, dávejme tedy svůj život druhým.
Vybavují se mi slova ze skutků apoštolů: „Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné. (Sk 4,32) Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se (Sk 2,42)
Buďme tedy spolu. Prohlubujme „to spolu“ také s naši trpícími a nemocnými.