Slovo k pokřtěným
Kristus je takový most. Most mezi námi a Bohem. Skrze něho máme poznat, jak o nás Bůh smýšlí, co k nám cítí, jak nás miluje. Proto je důležité se k tomuto mostu neobracet zády. Lidé staví mosty, aby měli k sobě blíž. Kristus je most, který nám dal sám Bůh, abychom se s ním mohli sblížit. Je to ten nejcennější dar, který jsme kdy dostali. A proto bychom jeho poznávání měli věnovat tu nejvyšší pozornost.
Jak je nevděčné, když se někdo dlouho připravuje, aby nám sdělil něco krásného a ve chvíli, kdy začne promlouvat, my se k němu obrátíme zády a věnujeme se zbytečným a podřadným věcem. Proto Jan Zlatoústý v rozjímání nad prologem říká: „Nepřemýšlej v kostele o tom, co se děje doma, ale přemýšlej doma o tom, co se říkalo v kostele.“ Poznávejte Krista a veďte k němu i své děti. „Vodíte děti do divadel, ale když mají získat něco prospěšného pro duši, hned mluvíte o nedostatku času. Věnujete čas všemu možnému, ale věnovat čas věcem Božím, pokládáte pro děti za obtížné a nevhodné. Jejich život je přitom na rozcestí mezi špatností a ctností. Kdo je odvede od vchodu do špatnosti a zavede je na cestu dobrou? Kdo jim vtiskne natrvalo správný způsob života, když ne vy?
Přivést děti ke Kristu je jako postavit je na most, který vede k Bohu a k věčnému životu v nebi. Proto uposlechněme více jak 1600 let starých rad Jana Zlatoústého a dovolme Bohu, aby se nám dával poznat skrze vtělené Slovo, Ježíše Krista. Kéž s Jeho pomocí dosáhneme svého cíle, věčného života v nebi. Amen. P. Jan Plodr