Velikonoce ve farnosti
Začátky bohoslužeb:
Květná neděle – 8:00 a 10:30 h. 14:00 Křížová cesta.
Zelený čtvrtek – 18:00 h.
Velký pátek – 18:00 h.
Velikonoční vigilie – 20:00 h.
Hod Boží velikonoční – 8:00 a 10:30 h.
Pondělí velikonoční – 8:00 h.
Květná neděle
Květná neděle je brána do svatého týdne. Liturgie nám spojuje Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma a jeho povýšení – začátek bohoslužby s jeho bolestí, utrpením, ponížením, o kterém slyšíme v pašijích.
S palmami v rukou doprovázíme Krista, uznáváme ho králem světa, chválíme a děkujeme. Zároveň, při pohledu na Ježíšovo utrpení vyznáváme: Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.
Zelený čtvrtek
Dopoledne v katedrále slaví biskup s kněžími mši svatou. Tento den je svátek ustanovení svátosti kněžství – tedy svátek všech kněží.
Večer slavíme mši svatou na památku ustanovení Eucharistie, po ní vstupujeme do cesty utrpení Ježíše. V zahradě Getsemanské Ježíš prosí: „Zůstaňte zde a bděte se mnou.“ Chceme zůstat v adoraci po celou noc. Noční bdění bude zakončené na velký pátek ráno v 7 hodin, modlitbou církve.
Zájemce prosíme, napište se do seznamu!
Velký Pátek
Na každém uměleckém díle, které si zasluhuje zvláštní pozornost, je podpis autora.
V centru pozornosti dnešní liturgie je nástroj, do kterého vtiskl Bůh svoje autorství. Tím nástrojem je kříž. Kdo je na tomto kříži podepsán jako autor? Tím hlavním podpisem je Boží láska. Ne proto, že by si Bůh liboval v utrpení, ale láskou a utrpením odpověděl nám lidem na náš hřích. Ježíš k nám dnes mluví výmluvným, srozumitelným, ale také děsivým způsobem. Visí na kříži. Nikdy nepřestal dávat, nikdy nepřestal milovat.
Když přistoupíme blíže ke kříži, tak tam zahlédneme i svůj podpis. Kříž je důsledkem našich hříchů. Z tohoto pohledu nám může být velmi smutno. Nesmíme však zapomenout, že pro žádného člověka není důvod ke smutku, jestliže nechal své hříchy očistit krví Beránka, Ježíše Krista.
Velkopáteční obřady mají tři části:
Bohoslužba slova, zakončená přímluvami.
Uctívání kříže.
Svaté přijímání.
Velký pátek je dnem přísného postu.
Bílá sobota
Je den, kdy Ježíš odpočívá v hrobě. Podle tradice, v tento den, přichází věřící k Božímu hrobu, aby zde servali v tiché modlitbě.
Vigilie – bdění, očekávání vzkříšení
Po celém křesťanském světě, ale nejen v něm, zaznívá poselství: Kristus vstal z mrtvých. Pro nás to neznamená jen pohled do prázdného hrobu, kam bylo na velký pátek uloženo jeho tělo. Poselství, Kristus vstal z mrtvých, je spojeno s novým životem, nejen jeho, ale i naším. Pozvání k novému životu se v našem životě uskutečnilo přijetím Ježíšova velikonočního daru, svátosti smíření. Již tam se projevila Ježíšova velká moc, totiž uzavřel naši minulost a dal nám nejen nový život, ale také vše potřebné, abychom žili.
Slavení vigilie má čtyři části:
Liturgie světla – žehnání ohně, zapálení paškálu, přinesení světla do tmavého kostela, přijetí světla věřícími.
Bohoslužba slova – Bůh k nám promlouvá o tom, co vykonal a koná pro spásu člověka. Je zakončena chvalozpěvem Sláva na výsostech Bohu. Kristus vstal z mrtvých, je mezi námi.
Křestní bohoslužba spojená s obnovou křestních závazků. Je to rozhodnutí, že chceme patřit Kristu. V něm je naděje a život.
Mše svatá – setkání se zmrtvýchvstalým Kristem. On žije mezi námi, touží žít s námi v našich srdcích.
Boží hod velikonoční
Velikonoce jsou svátky prázdného kříže, otevřeného hrobu, otevřených dveří, a toto všechno směřuje k otevřenému srdci. Otevřenému srdci při projevování vděčnosti, naslouchání Bohu, otevřenému srdci vůči bližním, skrze skutky lásky.